Was ist hier los??!: Naše cestování po Malajsii

V Malajsii jsme strávili více než 2 týdny a většinu času jsme strávili cestováním po malajské části ostrova Borneo. Malajsie nabízí tolik zajímavostí, že bychom tu mohli cestovat měsíc a rozhodně bychom se nenudili. Od islámské kultury a umění přes nádhernou přírodu národních parků, dobré jídlo a pohádkové pláže.

Naše návštěva začala v Kuala Lumpur. Se známými, kteří v Kuala Lumpur žijí, jsme strávili příjemný čas a objevovali společně malajskou kuchyni, poprvé přišli na chuť durianu, dopřávali si seafood tak, jak ho doma nemáme, a domácí guláš tak, jak ho doma máme a jak se nám po něm při cestování stýská.

Za soumraku jsme společně obdivovali impozantní Petronas Towers o výšce 452 metrů a 88 podlažích. Neodolali jsme pak, přivstali si a vystáli frontu a nechali se vyvézt skoro až nahoru. Shodou náhod jsme se tam jen o 4 dny minuli s Václavem KlausemJ.

Petronas Towers, Kuala Lumpur

Mission Impossible, starring můj manžel

V Kuala Lumpur jsme navštívili také vynikající muzeum Islamic Arts, které zajímavě vysvětluje islám a jeho vliv na kulturu a umění. I když na muzea moc nejsme, tady se nám tak líbilo, že jsme tu strávili celé dopoledne.

Nemohli jsme si nechat ujít také „The World’s Largest Free-flight Walk-in Aviary“. Mají tam všechno od hornbillů, papoušků, plameňáků až po pštrosy. Pro Yanna s duší ornitologa to byl hotový ráj.

Ten žako,co mi sedí na ruce, vypadal úplně jako Casper. Tolik se nám po něm stýská.

Bird Aviary, Kuala Lumpur

Malajské Borneo je ideální destinace pro aktivní dovolenou. Tu naší jsme odstartovali na jihu potápěním u miniostrova Mabul a viděli nádherné korálové útesy, ohromné morény, želvy, humry a spoustu dalších podmořských pokladů. Teprve jsme se učili fotit pod vodou (a zjistili, že to není tak jednoduché), tak alespoň pár fotek vyšlo dobře. Neuvěřitelná divesite byla také u ostrova Kapalai. Na dně moře jsou zbytky vesnice, dřevěných obydlí porostlých korály a vším možným, a člověk nad a mezi těmito ruinami plave jakoby létal.

Já a můj buddy, Mabul

Obří želva,
náš fotografický pokus 1, Mabul

Obří moréna (hlava velikosti melounu a délka alespoň 3 metry),
Náš fotografický pokus 2, Mabul

School of fish
Náš fotografický pokus 3, Mabul

Romantické pobřeží ostrova Mabul

Borneo je domovem orangutanů, na které jsme se jeli podívat do Sepiloku, kde je jedno ze čtyř rehabilitačních center pro orangutany na světě a kde se snaží stabilizovat stále se snižující počet volně žijících jedinců. Mohli jsme je tu relativně zblízka pozorovat a podivovat se nad tím, jak moc jsou podobní lidem. Děsná škoda, že jich stále ubývá a jednou možná budou žít už jen v zoo.

Pozorovali jsme je při obědě a při hrách, Sepilok, Borneo

Na Borneu se tyčí nejvyšší hora Jihovýchodní Asie, Mount Kinabalu, kterou jsme se rozhodli zdolat a navzdory mrazivé zimě, dešti a silnému větru nakonec zdolali a těšili se na vrcholu z východu slunce nad Borneem. Myslela jsem, že hned tak nezapomenu na to utrpení nekonečného stoupání nahoru, ve vedru, pak v mrazu a na konci navíc uprostřed noci a s nutnou pomocí lan natažených kolem příkrých kluzkých skal, a říkala jsem si, že jsem blázen a že už víckrát nikam nepolezu. Ale člověku záhadně nakonec zůstane v paměti spíš ten super pocit vítězství, když stojí nahoře a krásná příroda okolo. A tak po třech dnech po návratu z Mount Kinabalu, když bolest svalů konečně začala ustupovat a my mohli konečně zase normálně chodit, jsme začali plánovat výstup na kráter Lombok v IndonésiiJ.

Vítězné foto na vrcholu Mount Kinabalu. Dokázali jsme to!:)

Východ slunce na Mount Kinabalu, Borneo

Předání diplomů za zdolání Mount Kinabalu
před headquarters národního parku

Z Kota Kinabalu jsme si naplánovali cestu po Borneu tak, abychom se na dva dny mohli podívat do Bruneje, dostat razítko do pasu a okusit trochy sultánského života. Yann měl pár dní před tím narozky, a tak jsme se rozhodli to oslavit a strávit romantický den a noc ve špičkovém hotelu Empire. Do Bruneje se upřímně nevyplatí jezdit za luxusem ani za ničím jiným, ale to razítko v pasu nám udělalo radostJ.

Výhled z oken našeho apartmánu Empire Hotelu, Brunej

Poslední destinací pro nás byl národní park Mulu a návštěva největších jeskyní na světě. Když jsme přistávali mini letadlem v národním parku, pochopila jsem konečně, proč se sem nedá dostat jinak než letecky. Všude široko daleko je prales a to tak, že to shora vypadá jako nekonečný tmavě zelený koberec. Naše přistání nebylo vůbec plynulé a já si živě představovala, jak s letadlem spadneme do toho pralesa. Když jsme z miniletadla konečně vystupovali na miniletišti v Mulu, pořádně jsem si oddychla.

Ve snaze být blízko přírodě a tamním lidem jsme se ubytovali v homestay pár kroků od brány do národního parku. Suchý záchod, koupání v potoce a k jídlu rýže plná mravenců. Dobrý kontrast s Empire hotelem v Bruneji, na škále kvality ubytování na naprosto opačném konciJ.

Homestay u národního parku v Mulu, Borneo

V Mulu jsme se byli podívat do největších jeskyní na světě, prošli se v korunách obřích stromů, podnikli noční procházku džunglí, pozorovali zamilovaný párek hornbillů, koupali se úplně sami ve vodopádech, viděli netopýří rej při výletu z jeskyně a vyzkoušeli si pro mě naprosto nový sport „adventure caving“.