Naše cestování po Austrálii začalo na začátku srpna, kdy jsme se na Bali
rozloučili s Asií, trochu smutní, ale přesvědčení, že se do Asie chceme určitě
někdy vrátit (a máme celý seznam míst, kam se chceme ještě podívat:). Přesun do
Austrálie byl teplotní šok. Začali jsme totiž cestování ve studeném zimním
Melbourne. Na chladné počasí jsme se těšili a 14 stupňů dle předpovědi znělo
ideálně. Nepočítali jsme ale s mrazivým větrem, který pocitově stahuje teplotu
alespoň o 10 stupňů dolů. A tak jsme vybalili všechno zimní oblečení, které
máme s sebou a které jsme zatím v Asii použili jen při túrách nad
4000 m.
V Melbourne jsme strávili úžasný týden s našimi známými,
kteří v Melbourne žijí, a vydali jsme se společně na výlet po Great Ocean
Road, která lemuje téměř 200 km nádherného jižního pobřeží Austrálie. Užívali
jsme si neuvěřitelné výhledy na útesy, liduprázdné pláže a ohromné vlny. Vlny vyhlodaly ve vápencových útesech jeskyně různých tvarů a vytvořily úžasné
mosty, oblouky a mořské sochy vyčnívajícími u pobřeží nad hladinu rozbouřeného
moře, tzv. Dvanáct apoštolů.
Výhled na Dvanáct apoštolů z Great Ocean Road.
Vlivem eroze způsobené vlnami jich dnes stojí vlastně už jen osm.
Vlivem eroze způsobené vlnami jich dnes stojí vlastně už jen osm.
Naše čtyřčlenná výprava
London Arch - jeden ze zajímavých útvarů vápencových útesů.
Do r. 1990 se mu říkalo London Bridge, než se oblouk nalevo zřítil a dva turisté uvěznění na útesu museli být zachráněni helikoptérou.
Do r. 1990 se mu říkalo London Bridge, než se oblouk nalevo zřítil a dva turisté uvěznění na útesu museli být zachráněni helikoptérou.
Potkali jsme za těch pár dní minimum
lidí, zato spoustu koal spících na stromech, papoušků kakadu a klokaních
rodinek.
Tohoto statného klokana jsme potkali na golfovém hřišti.
K našemu překvapení tam bylo klokanů několikanásobně více než golfistů.
K našemu překvapení tam bylo klokanů několikanásobně více než golfistů.
Koaly jsou moc roztomilé, ale tak neskutečně pomalé.
Důsledek toho, že mozek koal představuje rekordních 0,2% jejich tělesné váhy.
Důsledek toho, že mozek koal představuje rekordních 0,2% jejich tělesné váhy.
Krmení papoušků kakadu v parcích na pobřeží jsme si užívali.
Na Mebourne máme jednu veselou neuvěřitelnou vzpomínku. Naše fotka se objevila na páté straně deníku Herald Sun, druhých nejprodávanějších novin v Austrálii. Jak se to stalo? Na ulici v centru Melbourne nás jednoduše zastavili novináři a chtěli odpověď na otázku a fotku. A tak jsme se po týdnu proslavili v Austrálii:).
Dotáhli jsme to na pátou stranu,
o kterou jsme se dělili s článkem o zdražení chleba. Šílenost:)
o kterou jsme se dělili s článkem o zdražení chleba. Šílenost:)
Z Melbourne jsme se přesunuli do vnitrozemí, kde je Austrálie
o tolik jiná než na pobřeží. V Alice Springs nás při výletu pouští na kole
do Simpson‘s Gap potrápilo děsné vedro přes den a pěkná zima k večeru (a
jen pár stupňů nad nulou v noci).
Simpson's Gap - cíl nášeho prvního výletu z Alice Springs
V Alice Springs, tomhle městě obklopeném
pouští, bylo naše první seznámení s rudými skalami, super přátelskými
Australany i bosými, nemocně vypadajícími Aboriginals lelkujícími po ulicích. Spousta Aboriginals, původních obyvatel Austrálie, je ve městech bez práce,
jsou závislí na podpoře a na alkoholu. Bylo smutné je tu vídat na každém rohu. Byli
postupně vytlačeni z jejich lovišť a stále více se odklánějí od tradičním
způsobu života. Bylo nám vysvětleno, že australské instituce hledají řešení pro
tyto lidi, ale zdá se, že do turismu se je zapojit nesnaží. Mrzelo nás, že jsme
při organizované tour Red Centrem neměli možnost být s žádným z nich
v kontaktu. Bylo by myslím zajímavé, kdyby nám o kultuře Aboriginals a jejich
způsobu života vyprávěl jeden z nich místo průvodce, který se před rokem
přistěhoval ze Sydney.
V Alice Springs jsme zvažovali půjčit si
auto, ale pak jsme se rozhodli poznat Red Centre se třídenní tour, tábořením v
poušti a spaním pod hvězdami. Byly to dobrodružné a nezapomenutelné tři dny, i
díky tomu, že jsme se s ostatními ve skupině stihli líp poznat a dobře
jsme se po večerech bavili.
Poprvé v životě jsme spali pod
hvězdami a navíc v takové zimě. Spali jsme v tzv. swagu, což je australský
vynález pro táboření v poušti. Je to vlastně pytel o něco větší než
spacák, který se položí na zem a do kterého si člověk vleze i se spacákem.
Horní plachta swagu se hodí přes hlavu jako ochrana hlavy proti mrazu a příp.
zvěři. Pohodlný swag úplně není, ale vzhledem k tomu, že tu neprší, je to
praktičtější než stavět stan. A má to velkou výhodu, že můžete pozorovat oblohu
plnou hvězd nad sebou, když usínáte. Fakt bomba.
Naše putování vedlo z Alice Springs do kaňonu King’s Canyon, krásné oázy v poušti Garden of Eden, do Uluru, kde jsme mohli obdivovat mystický Ayers Rock monolit, a na kouzelné místo Kata Tjuta, Valley of Winds. Z této cesty po australských národních parcích jsme si odnesli spoustu hezkých fotek a zážitků.
Naše putování vedlo z Alice Springs do kaňonu King’s Canyon, krásné oázy v poušti Garden of Eden, do Uluru, kde jsme mohli obdivovat mystický Ayers Rock monolit, a na kouzelné místo Kata Tjuta, Valley of Winds. Z této cesty po australských národních parcích jsme si odnesli spoustu hezkých fotek a zážitků.
King's Canyon
King's Canyon podruhé
Garden of Eden - hotový ráj skrytý uprostřed rudých skal v poušti
Největší monolit světa Ayers Rock (1/3 kamene je nad zemí a 2/3 pod zemí,
část nad zemí je 3,6 km dlouhá a 348 m vysoká. Obejít jí dokola trvá skoro2 hodiny.)
část nad zemí je 3,6 km dlouhá a 348 m vysoká. Obejít jí dokola trvá skoro2 hodiny.)
Při západu slunce se Ayers Rock zbarví takhle doruda.
Není divu, že to je posvátné místo domorodců.
Není divu, že to je posvátné místo domorodců.
Z Ayers
Rock jsme pak zamířili zpět do civilizace do Sydney. Tohle město jsme si hned oblíbili.
Teplo i v zimě, plno parků, pláže kousek za městem, super restaurace a
bary na každém kroku. Jedinou nevýhodou je, že je všechno tak drahé, skoro jak
v Singapuru. Chtěli jsme se jít podívat nahoru na Harbour Bridge. Pak nám ale
na kase řekli, že za to chtějí 218 dolarů na osobu a že můžeme platit kartou.
Chvíli jsme nevěřili svým uším a pak se rozhodli, že za ty peníze raději
vylezeme na hory v Jižní Americe. Ale musím přiznat, že to mají dobře marketingově
zvládnuté: silný slogan „Climb of your Life“, poutavé video, stěna slávy
s podepsanými fotkami všech možných slavných osobností, které na vyhlídce
byly, a tvá fotka na vyhlídce zdarmaJ.
Výhled z pobřeží na Harbour Bridge a Sydney Operu
V Sydney
jsme si s Yannem udělali jinou radost a vyrazili do Opery na muzikál South
Pacific. Neměli jsme co na sebe, ale naštěstí dress code Australané, kupodivu
ani v Sydney, moc neřeší.
Výhled na Harbour Bridge od Opery po představení
Poslední z našich čtyř dnů v Sydney
jsme strávili na slunečných plážích Bondi a Brönte Beach tak, jak tráví spousta
obyvatel Sydney víkendy. Lidé se tu procházejí, běhají, surfují, hrají
volejbal, jezdí na skateboardu a na kole. A tak jsme se nechali pohltit tou
pohodou a dobrou náladou a užívali si náš poslední den v Austrálii.
Pobřeží s prosluněnými plážemi kousek od Sydney.
Tady jsme trávili náš poslední den v Austrálii.
Tady jsme trávili náš poslední den v Austrálii.
Žádné komentáře:
Okomentovat