V Malajsii
jsme strávili více než 2 týdny a většinu času jsme strávili cestováním po
malajské části ostrova Borneo. Malajsie
nabízí tolik zajímavostí, že bychom tu mohli cestovat měsíc a rozhodně bychom
se nenudili. Od islámské kultury a umění přes nádhernou přírodu národních parků,
dobré jídlo a pohádkové pláže.
Naše
návštěva začala v Kuala Lumpur. Se známými, kteří v Kuala Lumpur
žijí, jsme strávili příjemný čas a objevovali společně malajskou kuchyni, poprvé
přišli na chuť durianu, dopřávali si seafood tak, jak ho doma nemáme, a domácí
guláš tak, jak ho doma máme a jak se nám po něm při cestování stýská.
Za
soumraku jsme společně obdivovali impozantní Petronas Towers o výšce 452 metrů
a 88 podlažích. Neodolali jsme pak, přivstali si a vystáli frontu a nechali se
vyvézt skoro až nahoru. Shodou náhod jsme se tam jen o 4 dny minuli
s Václavem KlausemJ.
V Kuala
Lumpur jsme navštívili také vynikající muzeum Islamic Arts, které zajímavě
vysvětluje islám a jeho vliv na kulturu a umění. I když na muzea moc nejsme, tady
se nám tak líbilo, že jsme tu strávili celé dopoledne.
Nemohli
jsme si nechat ujít také „The World’s Largest Free-flight Walk-in Aviary“. Mají
tam všechno od hornbillů, papoušků, plameňáků až po pštrosy. Pro Yanna
s duší ornitologa to byl hotový ráj.
náš fotografický pokus 1, Mabul
Náš fotografický pokus 2, Mabul
School of fish
Náš fotografický pokus 3, Mabul
Náš fotografický pokus 3, Mabul
Romantické pobřeží ostrova Mabul
Borneo je domovem orangutanů, na které jsme se jeli podívat do Sepiloku, kde je jedno ze čtyř rehabilitačních center pro orangutany na světě a kde se snaží stabilizovat stále se snižující počet volně žijících jedinců. Mohli jsme je tu relativně zblízka pozorovat a podivovat se nad tím, jak moc jsou podobní lidem. Děsná škoda, že jich stále ubývá a jednou možná budou žít už jen v zoo.
Pozorovali jsme je při obědě a při hrách, Sepilok, Borneo
Na Borneu se tyčí nejvyšší hora Jihovýchodní Asie, Mount Kinabalu, kterou jsme se
rozhodli zdolat a navzdory mrazivé zimě, dešti a silnému větru nakonec zdolali
a těšili se na vrcholu z východu slunce nad Borneem. Myslela jsem, že hned
tak nezapomenu na to utrpení nekonečného stoupání nahoru, ve vedru, pak v mrazu
a na konci navíc uprostřed noci a s nutnou pomocí lan natažených kolem příkrých
kluzkých skal, a říkala jsem si, že jsem blázen a že už víckrát nikam nepolezu.
Ale člověku záhadně nakonec zůstane v paměti spíš ten super pocit vítězství,
když stojí nahoře a krásná příroda okolo. A tak po třech dnech po návratu z Mount
Kinabalu, když bolest svalů konečně začala ustupovat a my mohli konečně zase normálně
chodit, jsme začali plánovat výstup na kráter Lombok v IndonésiiJ.
Vítězné foto na vrcholu Mount Kinabalu. Dokázali jsme to!:)
Východ slunce na Mount Kinabalu, Borneo
Předání diplomů za zdolání Mount Kinabalu
před headquarters národního parku
před headquarters národního parku
Z Kota
Kinabalu jsme si naplánovali cestu po Borneu tak, abychom se na dva dny mohli podívat
do Bruneje, dostat razítko do pasu a okusit trochy sultánského života. Yann
měl pár dní před tím narozky, a tak jsme se rozhodli to oslavit a strávit romantický
den a noc ve špičkovém hotelu Empire. Do Bruneje se upřímně nevyplatí
jezdit za luxusem ani za ničím jiným, ale to razítko v pasu nám udělalo
radostJ.
Výhled z oken našeho apartmánu Empire Hotelu, Brunej
Poslední destinací pro nás byl národní park Mulu a návštěva největších jeskyní na světě. Když jsme přistávali mini letadlem v národním parku, pochopila jsem konečně, proč se sem nedá dostat jinak než letecky. Všude široko daleko je prales a to tak, že to shora vypadá jako nekonečný tmavě zelený koberec. Naše přistání nebylo vůbec plynulé a já si živě představovala, jak s letadlem spadneme do toho pralesa. Když jsme z miniletadla konečně vystupovali na miniletišti v Mulu, pořádně jsem si oddychla.
Ve
snaze být blízko přírodě a tamním lidem jsme se ubytovali v homestay pár
kroků od brány do národního parku. Suchý záchod, koupání v potoce a k jídlu
rýže plná mravenců. Dobrý kontrast s Empire hotelem v Bruneji, na
škále kvality ubytování na naprosto opačném konciJ.
Homestay u národního parku v Mulu, Borneo
V Mulu jsme se byli podívat do největších jeskyní na světě, prošli se v korunách obřích stromů, podnikli noční procházku džunglí, pozorovali zamilovaný párek hornbillů, koupali se úplně sami ve vodopádech, viděli netopýří rej při výletu z jeskyně a vyzkoušeli si pro mě naprosto nový sport „adventure caving“.
Národní park Mulu
Vchod do největší jeskyně na světě, Mulu
Procházka v korunách stromů 40 metrů vysoko, Mulu
Adventure Caving, tj. lezení tmou a prachem hluboko do nitra jeskyní za světla čelovky a společnosti netopýrů, pavouků a různého hmyzu
Žádné komentáře:
Okomentovat